pondělí 15. dubna 2013

* Jak se z toho nezbláznit


Říkala jsem si, že je čas na článek trošku psychologicky zaměřený. Nejsem odborník, abych zacházela do úplných podrobností, každopádně bych ráda přispěla svými názory, svými pohledy na dané věci, když už se nacházíte a pravidelně čtete mé stránky, tedy stránky o mě, mých zájmech, mém životě. A čemu, že se chci v dnešním příspěvku věnovat? Nejrůznějším vlivům, které na člověka působí v průběhu té nekonečné a mnohdy celoživotní cesty za vysněnou postavou a pevným zdravím.

"Nemáš na to."
Přesně tuto větu jsem mnohdy slýchala ze všech stran, i když ne tak doslova. Nikdo se neodvážil říct to nahlas, ale já cítila z pohledů těchto lidí, že mnou opovrhují. 
Když se na to dívám s odstupem času, pochopila jsem, že nešlo o nic jiného, než o čirou závist. Tak už to prostě v životě bývá a já mám pocit, že obzvlášť v ČR mají lidé tuto ošklivou vlastnost v povaze. Tady holt člověku není nic přáno. Je mi kolikrát do pláče z ubohých komentářů u fotek na fb, kde jsou na fotkách lidé, kteří se rozhodli se svou postavou něco dělat, proto vkládají své proměny s fotkami před a po. O jaké komentáře se jedná? Zase o ty typicky české - "Je to fake." "To není ta holka/ten kluk." "To je upravené přes Photoshop." "Toto nemohla dokázat." a hromada dalších. Lidi, vážně máte zapotřebí toto někam psát? Většinou se jedná o jedince, kteří nejsou schopni zvednout zadek od počítače nebo si jednou odpustit rychlý oběd v McDonaldu. Takové lidi vážně lituju.

Je důležité vydržet
Je velmi složité, přijmout všechny rány a nepěkné připomínky okolí, ale nejdůležitější ze všeho je vydržet. Pokud sami sebe přesvědčíte o tom, že máte na to, abyste shodili, abyste si vybudovali svalnatou postavu, abyste konečně začali jíst zdravě, abyste dokázali omezit to a tamto, je důležité přesvědčit sebe samotné. Svým pánem jste vy a nikdo jiný. Jak už jsem mnohdy říkala, nikdo za vás tuto práci neodvede. Nikdo nezvedne zadek a nepůjde za vás běhat, nikdo za vás nebude baštit zdravé dobroty, zatímco vy se budete cpát čokoládkami, nikdo za vás nebude dřít v posilovně, nikdo za vás nebude vyhazovat cigarety a odmítat alkohol. Vše je o disciplíně, vůli a životnímu řádu, který si sami musíte nastolit.

Nauč se to vnímat jako styl života
Velmi obtížné pro mě bylo pochopit, že veškerá ta snaha, ať už se týkala zdravého stravování nebo aktivního pohybu, se stala součástí mého života, ať jsem chtěla nebo ne. Už to nebylo jen příležitostné sportování pro zahnání nudy, nebylo to o tom, že jsem si jedno odpoledne odpustila kousek čokolády. Pochopila jsem, že tímto způsobem chci žít, že se tomuto stylu života chci věnovat dlouhodobě, ba dokonce celoživotně.
Hlava nám mnohdy činí ty největší potíže, mnohdy nás brzdí a nedovolí nám zajít tak daleko, jak si přejeme. Všechno je to o psychice, a tohoto názoru se jen tak nepustím. Sama jsem si to xkrát vyzkoušela. Není to o těle, že by se bránilo, když mu najednou začnete odpírat dobroty, které jste si až do té doby dopřávali denně. Jde o to, že se brání hlava. Hlava nechce, abyste ty laskominy tělu sebrali. A proto jsem se rozhodla vyhlásit válku své mysli, i když mě kolikrát pěkně potrápila.
 


Pocity méněcennosti
Odjakživa jsem trpěla úzkostmi, nakonec i má povaha tomu napomáhá, protože jsem od přírody flegmatická melancholička, která se ráda utápěla ve vlastním smutku. Živě si vzpomínám na dny, kdy jsem se dokázala trápit vlastními, ale i cizími neúspěchy a strastmi. Musím podotknout, že na tyto dny nevzpomínám až tak ráda, i když měly své kouzlo.
Dnes už je ze mě spíše flegmatická sangvinička, protože se mnohé v mém životě změnilo. Díky cvičení a zdravé stravě jsem našla další smysl mého života, který mě stále žene kupředu. Abych však nezapomněla, ta melancholie k mé povaze stále patří, takže i pocity méněcennosti se vrací. Každopádně už to nejsou banální důvody, které se objevovaly v období puberty. Nyní se vše točí právě kolem zdravého životního stylu. Občas mám pocit, že bych prostě mohla makat víc, že bych se mohla snažit víc, že bych dokázala větší věci. Ale znáte to, vše má svůj čas. :))

"Nepřeháníš to?"
Když si občas postávám před zrcadlem, hraju si s myšlenkou, zda už to neženu do extrémů, zda se opravdu nesleduju příliš často, zda ta kontrola přeci jen není příliš častá. A řeknu vám to tak. Jsem perfekcionistka. Puntičkářka se vším všudy, která má ráda všechno pod kontrolou. O svém pozorování se v zrcadle jsem se už v několika článcích zmínila. To je jedna úchylka, které bych se do budoucna ráda zbavila. Nesledovat se tolik. Totéž platí o neustálém stoupání si na váhu, i když tohoto handicapu se mi podařilo dočasně zbavit. Jak se všude píše (a jak to i já sama moc dobře vím), váha nehraje roli. A na to, abych se furt přeměřovala, nemám nervy, takže žádné každodenní vytahování krejčovského metru vážně nehrozí. :))
Když si občas musím poslechnout od své rodiny či blízkých narážky na to, že už to vážně přeháním (jak se sportováním, tak se stravou), nutí mě to k zamyšlení nad sebou samotnou. Vždy jsem však došla k závěru, že mám vše dokonale pod kontrolou. Raději se ujišťuji i svého přítele, se kterým denně komunikuji, denně si povídáme o nejrůznějších věcech, takže sám vidí a dokáže posoudit (protože sám aktivně posiluje a zdravě jí), jestli už zacházím do těch pověstných extrémů nebo ne. On je takové mé zrcadlo. :)) Abych tady nebyla za tu nejvzornější, tak jsem několikrát byla pokárána, že to až moc řeším apod., ale znáte to, žádná ženská se sebou není nikdy úplně spokojená. Asi to k nám už patří.


Jedu na půl plynu
Závěrem bych ráda trošku pokárala všechny, kteří se do toho vrhli jen tak na půl. Chci promluvit do duše těm, kteří se dali na zdravý životní styl, tz. že začali zdravě jíst a pravidelně sportovat, ovšem má to ještě pár svých much. Ptáte se, co ještě může být za problém? Existují lidi, kteří do toho neumí dát všechno. Začali sice zdravě  žít, ale nedali do toho svou duši, zkrátka ještě mají pár vad na kráse.
Víte, i když se třeba spoustě z vás můj názor nebude zamlouvat, já na to prostě tak pohlížím, a jen tak ho nezměním. Nelíbí se mi, když někdo vytrubuje do světa, kdo ví jak zdravě nežije, jak papá tofu, sójové plátky, jáhly, nejrůznější a nejzdravější kaše, odtučněné tvarohy, jak aktivně cvičí několikrát do týdne, ale na fakt, že si u toho dá několik cigaretek denně, nebo si několikrát do týdne zajde na akce, kde spořádá velké množství alkoholu (prostě se ožírá), už jaksi zapomíná. Já vím, už jsem se vás zde ptala, jak se díváte např. na lidi, kteří konzumují alkohol, a spousta z vás psala, že to jako problém nevidí. Ale víte co? Mně to prostě nejde dohromady. :)) Vím, že zdravý životní styl není o tom, že musíte být abstinentem (i když mně se to zatím parádně daří), ale jde o principy, o zásady, o vůli a disciplínu. Já jsem zásadová až příliš, takže možná proto je můj názor až tak radikální. Mnozí budou oponovat tím, že příložitostná konzumace alkoholu nevadí. To pochopitelně ne (i když já si ho nedávám ani příležitostně :)), každopádně mi spíše vadí lidé, kteří alkohol ve velkém konzumují pravidelně. A teď co myslím tou pravidelností? Ku příkladu několikrát do týdne, nebo klidně i 1x týdně (edit: nemám tím na mysli deci vína apod. pidi množství ;)). To už je prostě jakýsi zvyk, rutina, které se daní jedinci drží. I když je pravda, že tu příležitostnou konzumaci alkoholu bych dokázala skousnout více než kouření, které bytostně nesnáším. O to víc nepochopím lidi, kteří si např. ještě před vstupem do posilovny zapálí, asi na kuráž nebo co. Stejně tak, když někdo prohlašuje, jak zdravě žije, přitom ho na akcích (nebo na ulici) nepotkáte bez cigarety.
Ať už je váš pohled jakýkoliv, já takovými lidmi tak trochu opovrhuji, tak trochu jim nerozumím, tak trochu je mi jich líto, že nemají vůli na to, aby si takové ošklivosti (no dobře, připít si na oslavě není žádná tragedie, nebuďme zase tak přísní :)) odpustili. Když už se řekne zdravý životní styl, tak si ho vybavím se vším všudy, ovšem pro cigarety a alkoholové dýchánky tam jaksi nenacházím místo. :))
  



Jaké jsou vaše postoje, názory, námitky?
Hezký vstup do nového týdne!
Kriss

22 komentářů:

  1. Tak to mnou asi opovrhuješ:D myslím ten poslední odstavec, na to mám zkrátka úplně jiný názor
    - to, že jím zdravě a průměrně 5x do týdne cvičím, chci vypadat dobře, cítit se dobře a mít pěknou postavu je jedna věc, ale myslím si, že se s tím nijak nevylučuje to, že jednou za čas (jednou za týden až dva) si dám nějaké vínko s přítelem nebo zajdu s kamarádkama do baru nebo klubu. Podle mě je důležité ŽÍT a bavit se, a ne jen řešit doma kalorie a to, jak jsou v pátek večer všichni špatní, protože si dali ten "zlý alkohol", jen já jsem vzorná, protože sedím u salátu. Hlavní je podle mě psychická pohoda, a já jdu do společnosti moc ráda....a ano, samozřejmě se bez alkoholu bavit umím, ale s nějakou tou sklenkou bývá páteční večer ještě zábavnější :)
    Chápu, že hodně lidí z "fitness blogového světa" se mnou nesouhlasí, ale je to každého volba, jak žije svůj život, jde o to najít tu svou cestu....a já jsem takhle spokojená. ( a špek mi z toho fakt neroste :D )
    P.S. Neber to prosím špatně, jde jen o můj názor :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To víš, že neberu. :))
      Proto jsem tam výše zmiňovala "velké množství alkoholu".
      To, že si dáš skleničku, tě určitě nezabije a špek ti z toho vážně nenaroste. :D
      Ale samozřejmě akceptuju názor všech, protože sto lidí, sto chutí. :))

      Vymazat
    2. A myslím že ani tri skleničky ;-)

      Vymazat
  2. Hneď prvý odstavec akoby si mi z myšlienok vytiahla.
    Vždy sa tak trochu pri všetkých tých komentároch typu To neni ona/on.To je photoshop viem trošku rozčúliť.
    Je pravda,že sa nájdu aj fotky,kde niekto ukradol fotku ten krajšej postavy(Niky sa to už stalo),ale tak ide hlavne o to,že sa to dá.Treba chcieť,treba preto niečo robiť-fyzicky,nie len o tom rozprávať a ono to príde. :)

    OdpovědětVymazat
  3. Nesnáším slovo fake:D taky se vždycky rozčiluju, když to u podobných fotek čtu..ještě víc mně pak pobaví se podívat, kdo ten komentář napsal. Většinou jde o chlapce, kteří six pack neviděli ani z letadla, no a nebo jde o dámy velikosti tanku. (nic proti nim nemám, i já mám kýbl špeku na hubnutí:D) ale kdyby si to radši odpustili a šli makat, nebo měli alespoň uznání pro ty, co to dokázali..a i kdyby to fake byl, jde to! ..Grr...no už se nebudu vztekat:D pěkný článek, s posledním odstavcem souhlasím, nemám ráda když mi někdo vykládá o zdravé stravě a fouká mi do ksichtu kouř.
    S alkoholem a názorem na něj je to složitější, u nás v rodině máme třeba samé vinaře, starající se o vlastní vinohrady, takže víno je součástí každého dne, tam se to ani nedá brát tak, že to je nezdravé, je to práce, tak těm lidem, i když jedí zdravě, se tohle nedá vyčítat.

    - Já sama piju červené víno tak jednou za dva/tři týdny, když jedu na moravu:) ale nepiju to po litrech, dám si tak dvě deci a jinak v hospodě piju čaje, kamarádi jsou už na to u mně zvyklí:D

    OdpovědětVymazat
  4. No, se začátkem článku souhlasím, taky jsem melancholik a perfekcionista. S tím koncem už tolik ne. Já to mám trochu jinak, vím, že mi nedělá dobře, když cokoliv přeháním do úplného extrému (tj.- jsem člověk, co měl vždycky alkohol rád, mám kamarády co mají ve zvyku ho pít, přítele, který se rád napije... tím nemyslím nechutně se zlískat že lezeš po čtyřech, ale prostě pár piv nebo skleniček vína). Kdybych najednou v tomhle prostředí začala být absolutní abstinent a začala odsuzovat všechny lidi co pijí alkohol, tak co se stane? Jasně, dobří kamarádi to budou tolerovat, přítel to taky bude tolerovat, ale přesto to bude zásadní změna v životě, která by mi, bohužel, nebyla příjemná. Alkohol omezuji, vůbec nepiju tak jako dřív, dám si max jednu dvě sklenky vína. A cítím se mnohem líp, než abych za večer poslouchala tisíc a jednu otázku co mi je a stresovala se, co mám těm lidem pořád vysvětlovat...
    Samozřejmě, kdybych chtěla, udělám to. Ale nechci. Nechci otočit svůj život o 180°a díky tomu přijít o spoustu věcí (a lidí), které mám ráda. Chci svůj život prostě zlepšit, ale ne tak, abych tím trápila sebe i své okolí.
    A stejně, na to, abych něco začala dělat tak moc jinak v tomhle prostředí prostě nemám. Tohle člověk vydrží chvíli, a pak se to celé sesype jako domeček z karet. Proto se snažím postupovat po malých krůčcích dopředu, a třeba jednou i dojdu k té abstinenci. Každý má svůj systém, takže bych nesoudila tak příkře...;-)

    OdpovědětVymazat
  5. Moc pěkný článek a já se s ním tak na 90% ztotožnuju. A chápu i tvůj názor na kouření a alkohol. Jsem nekuřačka, ale kuřáky nijak neodsuzuji, protože většina mých přátel kouří a vím že jen kvůli mě nepřestanou. A alkohol je pro mě jen o přípitku na něčí narozeniny. Nejsem milovnicí vína a ani jiného alkoholu, ale zastávám názor ať si dělá každý se svým tělem co chce. Takže ani těmito lidmi neopovrhuji. Spíš mě zaráží, že se mi zdá, že občas lidi opovrhují mnou, že nepiju. To je to opravdu tak divné, že někomu alkohol prostě nechutná? Mluvím, ale o lidech, kteří nejedou striktně ve zdravém životním stylu a sportu se věnují jen příležitostně. Mám jen dva kamarády, kteří na sobě tvrdě dřou a ti nekouří a nepijou. Takže nemohu moc dobře posoudit :)

    OdpovědětVymazat
  6. Tak musím souhlasit s tím, že je to nový styl života, který člověk musí přijmout za svůj a sžít se s ním, nebrat to jako nutné zlo, ale prostě můj život, který mě baví. Přesno to jsem psala v jednom svém článku..je vidět, že je to fakt a souhlasím s tebou.
    Všechno je o psychice, to je svato svatá pravda! A ohledně okolí...zdá se mi, že často tomu hubnutí moc nepřejí..odrazují od toho, že to nepotřebuji..nebo mě naopak podporují, ale pak když trochu zhubnu, tak asi závidí či co :) a zase mě odrazují od pokračování..Je prostě potřeba věřit sám sobě a nedat se okolím tolik ovlivnit :).

    OdpovědětVymazat
  7. No... S tím začátkem souhlasím, ale myslím, že jsi momentálně ve fázi, kdy to bereš až moc vážně. Taky jsem si jí prožila a za nic na světě bych si nedala jen tak pro potěšení alkohol, něco nezdravého, nebo cokoliv, co by narušilo můj jídelní plán. Ale postupem času, jakmile člověk bere tuhle stravu a cvičení jako zdravý životní styl a ne jako redukční dietu, neřeší věci jako alkohol a klidně si víno týdně dá... Napsat, že takové lidi odsuzuješ, mi přijde dost troufalé.
    Zdravý životní styl je o tom se neomezovat, ale zároveň hledat alternativy, tvůj náhled na poslední problematiku mi přijde spíš typicky dietářský. (což samozřejmě není nic špatného, když člověk chce něco zhodit :))

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Nejím striktně podle předepsaných jídelníčků, ani se nesnažím o nějaké shazování kil. :)) Tady jde o můj postoj. Navíc už jsem v předchozích článcích psala, že mi alkohol nechutná a protiví se mi jeho účinky na některé lidi, ale to je trošku o něčem jiném. Takže tím se vysvětluje ten můj názor na lidi, kteří jsou schopni vykládat, jak žijí extra zdravě, přitom za rohem pokuřují a na akcích se opíjí do němoty. Narážela jsem na tyto "extrémy", chceme-li je tak nazývat. Ovšem nutno podotknout, že každý má na výběr, každý se může vydat svou cestou, ať už je správná či nikoliv.
      Chtěla jsem tím posledním odstavcem říct, že prostě neumím skloubit dvě věci: zdravý životní styl a k tomu dle mého škodlivé věci jako cigarety i alkohol (tam jsem záměrně narážela na větší množství, které na člověka má vliv). Prostě mi to do sebe nezapadá, to je vše. :))
      A typická dietářka určitě nejsem, protože jsem žádnou dietu snad ani nikdy pořádně nedržela. :D
      Každopádně díky za tvůj názor. ;)

      Vymazat
  8. super článek, určitě s tebou souhlasím, až na ten poslední bod. Nejsem žádný alkoholik, ale nechci si odpírat jednou za čas večer strávený s kamarádkama u vínka nebo páteční večer s přítelem a kamarády u piva. Vím, že jsou to další kalorie a není to pro tělo úplně ok...když nad tím ale člověk přemýšlí, tak co si chceš v té restauraci dát? Přichází v úvahu snad jen čaj nebo voda a vyjde tě to daleko dráž než to pivo třeba. je to smutná realita dnešních restaurací. Jak ale říkám, není to pravidlem, je to jednou za čas a to mám "povoleno" :D

    OdpovědětVymazat
  9. Trefné shrnutí! Kouření také nenávidím, je to strašný zlozvyk a bohužel si i přítel občas zapálí, ikdyž to není žádný přehnaný kuřák...v alkoholu občas (v rozumné míře samozřejmě) nevidím problém, a dokonce věřím na účinky červeného vína na srdce :D

    OdpovědětVymazat
  10. Nesnáším lidi, co píšou k fotkám "fake".. máš pravdu, je to jen hnusná závist od nenažranců z mekáče, kteří nevědí, co je to pohyb :P ... O tom, že to dokážu, přesvědčuji sama sebe každý den, že to dokážu pro sebe a své tělo a je to to nejlepší, co může být- víra v sebe :) .. pocity méně cennosti mám často a doufám, že se toho zbavím co nejdříve ;) ... líbí se mi, že tvůj přítel je takové tvoje zrcadlo :) můj přítel mi zase vždycky řekne, že mi to sluší, jak jsem zhubla a tak, takže je moje velká podpora :) a rodiče žádný kecy nemají, že cvičím a že bych to přeháněla, tak jsem spokojená :) ... taky nemám ráda ty, co pořád pijí a kouří jednu za druhou a pořád říkají, jak zdravě žijí :/ .. já jsem na tom stejně jako ty, taky tak trošku abstinent :D když už mám pít, tak bílé víno se spritem a to jsem měla naposledy v létě, jinak jsem pila naposledy o silvestra šampaňské ;)


    K těm knedlíkům.. ráda bych je nejedla, ale mamka by měla řeči, že nejím, co je. Tak jsem si po dlouhé době ty knedlíky dopřála ;) a tu ovesnou kaši s pudinkem určitě zkus! :) jen až se ti začnou vařit vločky s mlékem, tak přidáš trošku pudinkového prášku smíchaného s troškou studeného mléka (ale to asi nemusím psát) :D

    OdpovědětVymazat
  11. Moc pěkný článek:) tebe bych potřebovala znát osobně a mít nad sebou tvůj dohled :D Nee fakt, to je náhodou super, že jsi zásadová... Já bych si tak přála se změnit a být na sebe dost tvrdá.. (asi na to napíšu článek, když tak přemýšlím).. odkud přesně jsi? také jsem z Moravy :)

    OdpovědětVymazat
  12. Kristýnko, zase si to krásně napsala, shltla jsem to jedním dechem snad! :))
    Naprosto se vším s tebou souhlasím.
    Nejhorší je asi ta závist, je všude kolem nás a není to dobrý... ;)
    A nechápu, stejně jako ty, cigerety. Chodila jsem do posilky s jednou borkou a ta si vždycky před dveřmi zapálila, ne. Neberu cíga a alkohol do ZŽS! ;)
    Měj se krásně kočko!

    OdpovědětVymazat
  13. Moc krásný, upřímný článek, který mi zvedl náladu a přidal sil. U mě je to tak, že když bych to nedělala na 100 %, tak už bych to nedělala ani na 99 % a prostě bych žila nezdravě a to nechci, také jsem se rozhodla pro změnu životního stylu a ta je na celý život.

    OdpovědětVymazat
  14. Ahoj Kriss, skvělý článek. Kuřáky nesnáším a nechápu, proč. Když vidím, že si někdo předemnou zapaluje, přestávám dýchat a rychle ho předejdu. :D Kvůli tomu ani moc nikam nechodím, protože mi vadí, jak pak druhej den smrdím jak chodící cigareta. A když už někam jdeme, vybírám si nekuřácké podniky nebo dobře větrané, kde mi to nejde při večeři pod nos. Jinak alkohol se snažím také omezovat, hlavně jsem přestala pít pivo, které jsem milovala, hlavně řezané. Ale občas zajdu a dám si s kamarády nějaké to víno, ale to je tak 1x do měsíce. A začínám si říkat proč vlastně? Stojí to kupu peněz, mám pak hlad a najím se a ráno se probudím a mám kocovinu. Tak k čemu to je? :D Už i to přestávám dělat a jdu se bavit bez alkoholu. Jinak se teď snažím nejíst ani žádné pamlsky. V jednom zajímavém videu jsem viděla, že je dokázané, že cukr plodí chutě na další cukr, takže když ho tělu nedáváme, ono ho nevyžaduje. Tím se teď řídím a docela se mi to daří. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. edit: Nechápu, proč si někdo do huby strká takové svinstvo. (nějak jsem rozčilením tu větu nedopsala. :D)

      Vymazat
  15. Ahoj, normálně nemám potřebu články komentovat, ale s tím tvým posledním odstavcem vážně nemůžu souhlasit! Samozřejmě, když někdo kouří krabičku denně, ale jinak "žije děsně zdravě", tak je to vážně směšný. Ale co se týče alkoholu... já se chodím s kamarády z vejšky bavit někam na pivo minimálně jednou týdně a pak přijedu domů a chci vidět lidi tam a opravdu si nemyslím, že to ze mě dělá alkoholičku, nebo, že mi z toho roste špek, ani že jsem nevěrná "zdravému životnímu stylu", radši budu žít podle svého nejlepšího svědomí 70% času a těch 30% bude to, na co budu za pár let vzpomínat, na všechnu tu srandu, co s kamarádama zažijem... je mi upřímně líto lidí, kteří si tyhle večery s kamarády a pár skleničkami piva/vína nechávají ujít, protože alkohol obsahuje hodně kalorií a oni přece žijí zdravě! stranění se společnosti z tohohle důvodu je pro mě vážně nepochopitelné... ale jestli ti vyhovuje zůstat v pátek večer doma, protože jsi se zavázala zdravému životnímu stylu a všichni ostatní, co si nechtějí nechat protéct mládí mezi prsty, ačkoli ráno vstanou, zacvičí si a dají si zdravé jídlo, jsou špatní, tak je to tvoje věc ;)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tady ale vůbec nejde o to, že bych si odpírala alkohol kvůli tomu, že žiju zdravě, nýbrž proto, že vůbec nemám potřebu alkohol pít. :)) Bavit se s kamarády dokážu i bez toho, aniž bych si s němi dala pivo/víno/panáka. Myslím, že toto je trošku o něčem jiném, než píšeš. ;)
      A ano, máš pravdu. Vyhovuje mi být po večerech doma a nikam nechodit, protože jsem od přírody děsný asociál a stýkám se jen s pár lidmi velmi ojediněle. :))

      Vymazat
  16. Já s tebou souhlasím, jen to necítím tak finálně, zdravý životní styl pro mě není vše, ale líbí se mi, jak se k tomu ty cítíš a že máš zpětnou vazbu v přítelovi, taky to tak praktikujeme a občas se hecujeme a podporujeme :) Je to moc fajn.

    A já jsem ta, co si alkohol nechává ujít uplně, a je to nějak špatně? Ne, mohu se bavit i bez alkoholu :) Jít si někam sednout, do hospody nebo nebo do kavárny automaticky neznamená dávat si pivo, víno nebo to nejsilnější kafe přeci... ta místa nás k tomu nenutí, mají větší výběr nápojů. Takže mi uplně nesedly některé reakce tady na tvůj článek a jsem ráda, že na to mám s někým stejný názor ;)

    OdpovědětVymazat
  17. Очень хорошая статья! :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za Váš komentář. :-)